Letní tábor s kapkou české historie

Jsme spolek s více jak desetiletou tradicí, který se zaměřuje na pořádání dětského tábora s fantasy-historickými prvky. Tábor je určen pro všechny zvídavé dobrodruhy a nadšence ve věkové kategorii 7-15 let, lépe řečeno, pro děti školní docházkou povinné.

Během posledních letních slavností nás historie zavedla do období mohutného nástupu husitského hnutí. Na území Vévodství Račího hradu, v té době stále ještě pod kontrolou katolíků, došlo k mnoha střetům s nebezpečně sílícími vojsky husitských panství. Zatímco většina území českého království již byla v tu dobu ovládána Husity vedenými skvělým vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova, naše vévodství náporu Husitů dosud odolávalo. Nyní se posouváme o deset let dále, tedy do roku 1431, a budeme společně zvědavi, jak se bude Husitům dále dařit šířit odkaz a slávu upáleného Mistra Jana Husa.

Rytíř Přemysl odmítne pozvání vévody Jana na čtrnáctidenní každoroční letní slavnosti. Když se vévoda Jan snaží zjistit proč, rytíř Přemysl mu pošle záhadný dopis, v kterém se odkazuje na nějaký bájný předmět - Opasek vědění. Minulost rytíře Přemysla je zahalena mnoha tajemstvími, které nedají vévodovi klidně spát. Dobrodružství může začít !

U vévody se objevuje nová výpomoc – dryáda Lisien. Druid Mistr Michal se po navrácení z obřadu povýšení chová dosti podivně a neuznává velmistrovskou hodnost. Dryáda prozrazuje vévodovi a arcivévodovi, že druid Michal je onen hledaný rytíř Rudolf Rak, ale svoji minulost neuznává. Poté, co je vyšší i nižší šlechtou přesvědčen, že má svoji minulost přijmout a vrátit se pomocí lektvaru Dávné mysli, odhaluje svoji záhadnou minulost všem. Střípky jeho vzpomínek jsou pomalu poskládány a za příkladné pomoci všech družin se podaří najít poslední – třetí Rusudanovo truhlu s poklady.

Rok 1335 nás přivádí do období, kdy české království za panování Jana Lucemburského provází řada sporů a rozbrojů mezi jednotlivými šlechtickými rody a panstvími. I navzdory těmto zlým časům si však vévodství Račí hrad nadále udržuje svojí moc a území vévody Jana rozpíná se tak od kraje lužeckého až po zámek svatohubertský.
Léto tohoto roku opět přineslo celou řadu zajímavých událostí. Vévodství se nejprve ocitlo v konfliktu se sousedním panstvím Valeč, aby následně uspořádalo tažení do jeho sídla. Tam se nakonec podařilo s jeho vládcem, knížetem Tomášem, spory alespoň na určitou dobu urovnat. Tím však zdaleka nebylo klidu vévodství Račího hradu pro zbytek léta zajištěno. V jeho hvozdech se totiž nebezpečně přemnožily zlé zrůdy jménem Saratory, které pak útočily na vše živé ve svém okolí. Spojená armáda vojsk našich panství sice po krvavých bojích dokázala Saratory zastavit, ovšem ztráty v řadách vojsk byly více než citelné.

Píše se rok 1271 a od posledního setkání s dobrodruhy na Račím hradě uběhlo dlouhých sedm let. Za tu dobu se Království české, pod které patří naše Vévodství Račího hradu, stává opravdovou evropskou velmocí, sahající přes Alpy až k Jadranu. Zásluhou našeho chrabrého krále Přemysla Otakara II., jemuž se letos narodil toužebně očekávaný syn Václav, se tak během tohoto období území našeho království rozrostlo o rakouské země, Slovinsko a část severní Itálie. Díky bezedným stříbrným dolům jsou královské truhlice vždy plné a pak je vždy dost peněz na žold vojákům, kteří šíří hrůzu a děs do okolních zemí. Nikdo si pak nedovolí zkřížit zbraň s našimi železnými rytíři. Náš král, zvaný „železný a zlatý,“ dokonce počíná přemýšleti i o koruně Svaté říše římské...

Ve sklepeních Račího hradu byl nalezen tajemný obraz a nějaké složité nákresy. Poddaným se podaří nákresy rozluštit a bylo zjišťují, že v místních lesích je zakopán bájný Rusudanův poklad. Cesta k nalezené pokladu leckdy není snadná a stojí mnoho sil a času. Avšak nakonec za pomoci všech panství je poklad skutečně v místních lesích nalezen - zakopán v obrovské truhle !